Terasu číslo 5 uvedou a ze své tvorby budou číst Milan Libiger, Vladimír Cetkovský, Jiří Pejla a Vít Kolmačka.

Za pozornost jistě stojí také hudební doprovod, o který se tentokrát postará progresivně znějící folkové trio Žamboši.

V rámci pořadu bude vyhlášena u příležitosti Března měsíce čtenářů Nejvěrnější čtenářka, kterou se stala paní Nina Richterová s počtem 427 výpůjček za rok 2021.

2. podlaží budovy 15, kavárna
Vstupné 40 Kč, snížené 30 Kč

Více o autorech:

Vít Kolmačka (narozen 1957)
Bydlí ve Zlíně. Absolvoval VUT v Brně, kde působil v 80. létech v literární skupině okolo Jihomoravského almanachu ladění.
Publikoval časopisecky a ve sbornících, např. Terasa Zlínské literární tržnice (1, 2 a 4),
Když padají hvězdy (2018), a jiné, dále vydal soubor básní Obrázky s Atlantidou (1986) s ilustracemi Borise Jirků a básnický debut Sudetské žalmy (2021).

Jiří Pejla (narozen v Plzni roku 1958)
Od roku 1979 žije ve Zlíně. Pracoval 18 let v dělnických profesích a 28 let jako konstruktér ve strojařské firmě. Od roku 2010 se podílel na přípravách nového evangelického zpěvníku přebásňováním žalmů, biblických textů a překlady písní z angličtiny a němčiny. Pravidelně spolupracuje s hudebním skladatelem a evangelickým celocírkevním kantorem Ladislavem Moravetzem, naposledy textem ke skladbě Vidění (2021). Samostatně publikoval básnické sbírky Žalmúzie (2011) a Duetina (2019). Obě s výtvarným doprovodem Pavla Falátka. Další básně publikoval v Terase Zlínské literární tržnice a v časopise Plzeňský literární život. Ruský překlad některých básní ze sbírky Duetina vyšel v ročence Bratří Čapků (Petrohrad 2019). S Pavlem Falátkem připravuje knihu Přátelská duetina mapující jejich dlouholetou spolupráci, v rukopise má připravenu pohádku Pan Krokopul a kocour Černokněžník.

Vladimír Cetkovský (narozen 1974)
Introvertní samotář z malé podhorské vesnice na Drahanské vrchovině. Je-li tázán na charakter jím prováděné „literární činnosti“, pak zmiňuje spontánní zápis momentálních nápadů bez předchozí přípravy, ve kterých se Minulost skrze vrstvu Přítomnosti transponuje do Budoucnosti. Jedná se o krátké útvary širokého záběru (dětství/rodičovství/partnerství, intimno, společnost, věda, politika tuzemská i mezinárodní, náboženství sekty nevyjímaje, práce, odpočinek, smrt atp.), z nichž část využívá rým jako nástroj a část se rýmu prozaicky vyhýbá. Útvary s rýmem jsou pak ryze epické (lyriku neumí a nevyhledává).
Tyto zápisy jsou hromaděny v šuplíku vlevo nahoře a po dosažení objemu osmi (slovy 8) stran A5 jsou ve volném čase přepisovány do formy „ucelených tištěných sbírek“ (aktuálně má v šuplíku hotovou sbírku č. 158), ilustrovány autorem a prokazatelně zdarma předány čtenářům.
Autor má z logiky věci nadšené příznivce i zavilé kritiky a odpůrce, což mu v jeho psaní nikterak nepřekáží. Svoji uhlíkovou stopu dobrovolně přiznává prvním písmenem svého příjmení.

Milan Libiger (narozen 1975)
Žije ve Zlíně. Básník, novinář. Verše publikuje časopisecky od poloviny 90 . let. Vydal sbírka ...jako polystyrén hladině Indie (2002), Na jednu u Šivů (2010) a Italská dlažba (2020). Jeho básně byly přeloženy do ruštiny, chorvatštiny či slovinštiny. Věnuje se také cestování, opakovaně navštívil Indii byl v Thajsku, na Srí Lance. Je šéfredaktorem almanachu Terasa Zlínské literární tržnice.