Výstava Národního památkového ústavu podává nejucelenější obraz o proměnách české památkové péče v letech 1989–2019.

V katastrofálním stavu bylo před rokem 1989 téměř 80% evidovaných kulturních památek. Změny nastartované po pádu režimu přinesly zlepšení ekonomické situace, rozšíření dotačních titulů i nové možnosti získání finančních prostředků ze zahraničí, což se výrazně promítlo do stavu památkového fondu i do památkové péče. Odvrácenou tváří optimisticky laděného porevolučního desetiletí však byly masivní krádeže a vývoz starožitností do zahraničí, anebo doposud trvající tlak na odstranění archeologických památek v zájmu nové výstavby.

V rámci jednotlivých výstavních témat se autoři zaměřili na movité i nemovité památky ve vlastnictví státu i soukromých osob, církve, obcí a spolků. Představují památky technické, církevní i židovské, zříceniny, historická jádra měst, moderní architekturu 19. a 20. století nebo památky ohrožené či již zaniklé. Vybrané příklady prezentují úspěšné realizace obnov a záchrany památek, ale upozorňují i na problém památek nevyužitých.

Výstava rovněž přináší přehled o vývoji dotačních titulů a jejich podílu na zlepšení stavu památkového fondu i o proměnách prezentace oboru péče o kulturní dědictví směrem k veřejnosti.

2. podlaží budovy 15, foyer

Zdarma