Spolu s nástupem Habsburků na svatováclavský trůn v roce 1526 vstoupil do českých zemí duch renesanční kultury, který s sebou přinesl téměř sto let trvající období nebývalé hospodářské prosperity, náboženské tolerance a zcela mimořádného kulturního rozmachu. Navzdory veškerým těžkostem doby se Čechy a Morava staly krajinou, do níž byla zasazena skvostná vrchnostenská města a městečka uchvacující svou malebností do současnosti. Centrem uměleckého světa se stala Praha, stalo se tak během vlády císaře Rudolfa II., ani malá města a městečka nezůstala ochuzena o příliv italských stavitelů, kameníků a štukatérů, kteří do měst společně s malíři, sochaři a uměleckými řemeslníky vnesli kulturu italské renesance. Období renesance se tak výrazným způsobem zapsalo i do tváře mnohých památek. Počátky a prosazování renesance jsou významně ovlivněny přežíváním starších gotických forem, které byly v našem umění hluboce zakořeněny.

Kouzlo renesančních zahrad

31. května, 17.00 hod. 
„Na světě nenajdeme nic obdivuhodnějšího, než je člověk.“ Z tohoto principu vychází myšlenkový proud zvaný humanismus, jež dal vzniknout svébytnému umění renesance. Člověk a jeho potřeby se staly měřítkem a snaha po dosažení dokonalosti hnací silou překotných společenských změn. Individuální schopnosti umožnily prakticky komukoli vystoupit z anonymity či stát se bohatší než králové. Ve svěžím duchu renesance byly chladné zdi mohutných hradů vyměněny za světlé paláce a vily. Dům a zahrada se staly nedělitelným celkem. Byly společně navrhovány, budovány a vzájemně se prolínaly. Zahrada sloužila hlavně privátním potřebám svého majitele, kterému poskytovala místo k odpočinku, studiu, filosofickým úvahám, či k pořádání slavností. Během přednášky Ing. Lenky Křesadlové, Ph.D., zavítáme postupně do několika zemí Evropy, abychom mohli sledovat fascinující zrod renesanční zahrady v Itálii, její cestu do Francie i přizpůsobení se středoevropským podmínkám.

2. podlaží budovy 15, sál B

Vstupné 40 Kč, snížené 30 Kč, držitelé karty ZTP zdarma.
Přednáškový cyklus Rok renesanční šlechty vznikl ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Kroměříži.

Předešlé přednášky z cyklu:

Putování Zlínským krajem za renesancí
29. března, 17.00 hod. 
Přijďte zakusit dobu renesanční aristokracie a nechte se okouzlit strhující renesanční architekturou, jejíž stopy jsou na řadě míst Zlínského kraje. Přednáška Radima Vrly představí posluchačům několik vybraných objektů, například zámek v Kroměříži, ve Zlíně a ve Vsetíně, přednáška své posluchače zavede i na zaniklý zámek Nový Smilheim ve Vizovicích, své renesanční kouzlo odhalí i hrad Nový Světlov, hrad Lukov a Brumov a renesance se nám dochovala i na kostelech v Tlumačově a Valaškých Kloboukách. Vybrané objekty byly v období renesance vystavěny, či významně přestavěny a dodnes v jejich organismu můžeme najít výrazné stopy tohoto pozoruhodného slohu.

Renesance ve světské a církevní architektuře na Kroměřížsku
19. dubna, 17.00 hod. 

Většina šlechtických sídel dnešního Zlínského kraje v průběhu 16. a začátku 17. století prošla více či méně náročnými přestavbami. Pozoruhodné pozůstatky renesančních proměn hradů, tvrzí, církevních a měšťanských domů jsou dodnes dochovány pod vrstvami mladších úprav a jako důležité doklady architektonického bohatství našich památek jsou v různé intenzitě dokumentovány pracovníky památkové péče. Přednáška Mgr. Jana Štětiny představí pozůstatky renesančních stavebních proměn např. u zámků v Kvasicích, Lešné u Valašského Meziříčí, Holešově, nebo u významných církevních staveb – kostela sv. Mořice v Kroměříži nebo bývalého bratrského sboru, dnešního kostela sv. Anny v Holešově, renesance pronikla i do architektury menších šlechtických sídel – za všechny jmenujme např. zámek v Žeranovicích, tvrze v Kurovicích a Rymicích.