Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně ve spolupráci s Knihovnou Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně uspořádali čtvrtý ročník konference Elektronické služby knihoven, který se uskutečnil 16.-17. května 2017 ve Zlíně.
Videozáznamy z konference na Youtube kanálu KKFBZ
Konferenci podpořili
Walter de Gruyter GmbH / Jacek Lewinson | Citace.com, s.r.o. | Cosmotron Bohemia s.r.o. | Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky | Ministerstvo kultury České republiky | Knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně | Zlínský kraj
Program, anotace a prezentace příspěvků
Program konference s časy vystoupení [PDF]
- Předkonferenční workshopy 16. května 2017
Workshop A: Myslet či nemyslet: praktický průvodce designovými metodami a tvorbou kreativních kampaní - Mgr. Barbora Buchtová, Mgr. Světlana Hrabinová, Knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (1. část - Nenuťte uživatele přemýšlet, 2. část - Nuťte uživatele přemýšlet)
Část 1: Nenuťte uživatele přemýšlet - Úvodní část workshopu vás provede myšlenkou Steva Kruga "Nenuťte uživatele přemýšlet" a její aplikací v online i off-line prostředí knihoven. Jejím smyslem je pomocí praktických příkladů ukázat základní principy použitelnosti a návrhu uživatelského prožitku (UX). Účastníci workshopu si pomocí konkrétních designových metod vyzkouší, jak navrhovat intuitivní a pochopitelné služby či uživatelská rozhraní a jak jít svým uživatelům naproti, tedy aby uživatelé museli dělat pouze nezbytné kroky s vynaložením co nejmenšího úsilí. Část 2: Nuťte uživatele přemýšlet - Druhá část workshopu vysvětlí, že někdy je naopak dobré uživatele nechat přemýšlet. Nejčastěji pokud chcete, aby si něco lépe zapamatovali, nebo přijali za své. Workshop se v této části zaměří na aplikaci poznatků Dana Arielyho (Jak drahá je intuice) a Malcolma Gladwella (Bod zlomu) do praxe. Provede vás tím, jak je možné využít myšlení a myšlenkové operace vašich uživatelů (např. analýzu, syntézu, srovnání, indukci, dedukci, kategorizaci, analogii atd.) při tvorbě kreativních kampaní a propagaci knihovny.
Workshop B: Zapojování knihoven do portálu Knihovny.cz – PhDr. Iva Zadražilová, Ing. Petr Žabička, Moravská zemská knihovna v Brně
Pracovní setkání knihoven zapojených do portálu, ale zejména těch, které o zapojení uvažují. Co je pro zapojení potřeba, co mohou knihovny už využít i když nejsou zapojené, na co se zaměřit ve svých datech... Tyto a další otázky zde budou mít prostor.
- Příspěvky 16. května 2017
Veřejné knihovny a jejich služby v digitálním prostředí - možnosti a meze – PhDr. Vít Richter, Národní knihovna ČR
1. místo v hodnocení účastníků
Příspěvek hodnotí současný stav služeb veřejných knihoven v digitálním prostředí s vazbou na proměny čtenářství a vztah lidí k využívání digitálních dokumentů. Nejnovější novela autorského zákona a připravovaná novela legislativy povinného výtisku mohou otevřít rozšíření nabídky veřejných knihoven v oblasti elektronických služeb. Další možnost rozvoje nabízí podpora digitální gramotnosti návštěvníků knihoven.
Novinky na portálu Knihovny.cz – Ing. Petr Žabička, PhDr. Iva Zadražilová, Moravská zemská knihovna v Brně
Přednáška seznámí účastníky se zkušenostmi z prvního půl roku ostrého provozu portálu Knihovny.cz a s novinkami a vylepšeními, kterými portál od svého spuštění prošel.
Získej – platforma pro MVS a dodávání dokumentů – PhDr. Mgr. Jan Pokorný, Ph.D., Národní technická knihovna v Praze
Čtení, knihovny a online svět – Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D., Bc. Jan Závěšický, Ústav bohemistiky a knihovnictví FPF Slezské univerzity, Ústřední knihovna Univerzity Karlovy
Fenomén čtení v době informační společnosti. Kognitivní aspekty čtení, také ve vztahu k elektronické komunikaci a elektronickým předlohám s vlivem na psychiku a fyziologii člověka. Výzvy pro online čtení. Fenomén hypertextu a vyšší duševní proces spojené se čtením a učením. Role knihoven, informační a digitální gramotnosti v novém čtenářství. Zařazení problematiky do oblasti řízení znalostí (knowledge management).
Koha znamená dar – Mgr. Michal Denár
Příspěvek se věnuje více než dvouletým zkušenostem s ostrým provozem otevřeného knihovního systému Koha v českých knihovnách. Zmíněny budou personální, procesní i finanční aspekty přechodu a využívání otevřeného software. Pozornost bude věnována také problematice udržitelnosti a účasti knihoven v kooperativních projektech.
De Gruyter – a truly global Publisher – Jacek Lewinson, Publishers’ Representative Central/Eastern Europe
With history going back over 260 years, De Gruyter is one of the longest established publishers in Germany. However 8 years ago when I started working for De Gruyter, it was a German publisher of German Studies in German language. That time they were publishing ca 400 books a year, they had 15 databases and ca 100 journals. Today, the De Gruyter group publishes over 1,800 new titles each year in the humanities, social sciences, STM and law, more than 400 subscription based and 500+ Open Access journals, and a variety of over 50 digital products. Over 70% of the content is in English. Traditionally strong within Humanities, now De Gruyter became an important player in Chemistry, Nanotechnology, Materials Science, Architecture and Civil Engineering, Mathematics, Physics etc. Due to distribution agreements De Gruyter provides all Columbia University Press, Cornell University Press, Harvard University Press, Penn Press, Princeton University, Toronto University Press and Yale University Press eBooks. The group includes the imprints De Gruyter Akademie Forschung, Birkhäuser, De Gruyter Mouton, De Gruyter Oldenbourg, De Gruyter Open, De Gruyter Saur and De|G Press. I am going to tell you shortly what happened, how it happened and what will happen next with De Gruyter. And what you as a library can expect from us.
Projekt CzechElib – budoucnost financování elektronických informačních zdrojů v ČR – PhDr. Ondřej Fabián, Knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
Od roku 2018 by měl být nákup elektronických informačních zdrojů (EIZ) pro celou ČR zajišťován skrze licenční centrum CzechElib. Činnost tohoto centra je podpořena evropským projektem s dotací cca. 1,2 miliardy Kč, přičemž realizací projektu byla pověřena Národní technická knihovna. Realizační fáze projektu začala od 1. 1. 2017 a v současné době již probíhají přípravné práce pro zajištění ostrého přístupu k EIZ, které by mělo započít v roce 2018. Předložený příspěvek shrnuje ambice a cíle nově založeného licenčního centra a nastiňuje nová pravidla, která budou aplikována v oblasti pořizování přístupu k EIZ v budoucnu.
(e)Knihovna Jiřího Mahena – Mgr. Edita Vališová, Mgr. Gabriela Obstová, Knihovna Jiřího Mahena v Brně
Smyslem příspěvku je představit elektronické služby Knihovny Jiřího Mahena v Brně (KJM) prostřednictvím 1) používaných elektronických nástrojů a 2) asistence moderních technologií. Jedná se především o služby dostupné přes on-line katalog knihovny (zejm. zpřístupnění e-knih k půjčování a volnému stahování) a elektronické zdroje vycházející z „domácí digitální dílny“ – rozvoj elektronického časopisu o trendech dětského čtenářství IMPULSY, správa Databanky vzdělávacích knihovnických programů a zpřístupnění souboru e-článků z bohaté databáze časopisů a denního tisku převáděné do elektronické podoby. Příspěvek se zaměří na prezentaci prostřednictvím webu knihovny a na zajímavá data ilustrující zájem o nabízené služby. Následovat budou základní informace o implementaci technologie RFID a statistické údaje týkající se využívanosti samoobslužných zařízení k půjčování knih a časopisů v Ústřední knihovně KJM. Netradičním využitím digitálního knihovního asistenta během již zavedené akce pro děti Noc s Andersenem poukážeme na alternativní či atraktivnější způsob práce s tímto technickým doplňkem, primárně určeném pro revize fondu a dohledávání pohřešovaných titulů, a případně nastíníme další způsoby jeho využití v budoucnu. V závěru ještě co se služeb Ústřední knihovny týče, zmíníme praktické zkušenosti se službou zajišťující elektronické objednávání dokumentů z volných výběrů zvanou „ODLOŽ si knihy“.
Praktické možnosti online vzdělávání pro knihovníky – PhDr. Linda Jansová, Ph.D., Národní knihovna ČR
Cílem příspěvku je usnadnit orientaci v aktuální nabídce vzdělávacích akcí (především e-learningových kurzů) a pomůcek dostupných online. Příspěvek přinese jednak přehled e-learningových kurzů vhodných pro knihovníky, jednak představí webový rozcestník Studijní pomůcky pro knihovníky, který nově zpřístupňuje Knihovnický institut Národní knihovny ČR.
- Příspěvky 17. května 2017
Jak dostat knihovnu do mobilního zařízení – Mgr. Světlana Hrabinová, Knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
3. místo v hodnocení účastníků
Mobilní zařízení se stala běžnou součástí našich životů, což dokládají i aktuální statistiky: využití mobilních zařízení jako prostředků přístupu k webovým sídlům a potažmo celému Internetu neustále narůstá. Příspěvek si klade za cíl vysvětlit, proč by se knihovny měly zajímat o trendy v podobě mobilně optimalizovaných webových sídel a jaké mají možnosti v poskytování mobilních služeb. Zároveň se zaměří na pozitivní příklady z praxe některých knihoven.
Webarchivujeme, tedy jsme… – Mgr. Monika Holoubková, Národní knihovna ČR
Webarchiv funguje již od roku 2001. Jako jedni z prvních v Evropě jsme začali pravidelně archivovat všechny webové stránky na doméně .cz. Výběrovým způsobem uchováváme také bohemikální dokumenty, k jejichž archivním verzím se dostanete odkudkoliv. Začínáme shromažďovat i tematické sbírky online zdrojů. Dozvíte se, jakým způsobem můžete zapojit i vaši instituci.
E-knihy – novinky v nabídce e-knih pro knihovny – Ing. Jiří Pavlík, Ústřední knihovna Univerzity Karlovy
Na jaro 2017 jsou plánována jednání s Albatros, v Královské knihovně v Aarhusu se uskuteční setkání evropské skupiny pro e-knihy při National Authorities on Public Libraries in Europe (NAPLE E-book Working Group), EBSCO zintenzivňuje jednání s nakladeteli, nabídka výpůjček českých e-knih pro knihovny na platformách eReading.cz, Flexibooks, EBSCO eBooks, Proquest Ebook Central, Publi mKnihy se sice pomalu ale jistě rozrůstá, v přípravě jsou nové platformy. V přednášce budou představeny novinky a aktulity v nabídce českých e-knih pro knihovny.
Pablikado – publikační platforma (nejen) pro odborné dokumenty – PhDr. Martin Krčál, Citace.com, s.r.o.
Práce s elektronickými dokumenty přináší určitá specifika. Zejména u odborných textů uživatelé postrádají možnost tvorby poznámkového aparátu, podtrhávání nebo zvýrazňování. Práce s elektronickými dokumenty pak není příliš pohodlná a mnoho uživatelů odrazuje. Nová publikační platforma Pablikado by tento problém mohla vyřešit. V příspěvku bude tato platforma představena, budou ukázány její možnosti využití v knihovnách, ve vydavatelstvích a v dalších institucích. Bez zajímavosti není ani propojení s citačními manažery, zejména pak se systémem Citace PRO.
Synergie knihoven kamenných, digitálních a virtuálních na příkladu propojování elektronických informačních zdrojů, výukových produktů a vydavatelských aktivit (videopřednáška) – MUDr. Jitka Feberová, Ph.D., Ing. Jan Polášek, Ústřední knihovna Univerzity Karlovy
Kamenná knihovna zvládá systémově digitální a virtuální prostředí. Vytváření webové knihovny pod hlavičkou moderní knihovny. Spojení knihovnicko-informačních služeb (včetně jejich koordinace) a výukových materiálů na příkladu Ústřední knihovny Univerzity Karlovy. Co přináší takové synergické spojení uživatelům, čtenářům, ale také knihovníkům, informačním specialistům a veřejným i specializovaným knihovnám.
Standard Handicap Friendly pohledem porotce přístupnosti webu – Mgr. Radek Pavlíček, Středisko Teiresiás, Masarykova univerzita v Brně
2. místo v hodnocení účastníků
Již několik knihoven prošlo testováním s cílem ověřit si, do jaké míry vyhovují požadavkům standardu Handicap Friendly. Rád bych se s vámi podělil o své zkušenosti z dosavadního testování přístupnosti webů, nabídl rady k vylepšení webů knihoven a závěrem stručně představil projekt FriendlyVox pro knihovn
Evidence prezenčních výpůjček s využitím NFC – Mgr. Jan Kolátor, Národní technická knihovna v Praze
Standardy NFC jako nástupci standardů RFID. Jejich možnosti využití v knihovně s praktickou ukázkou nasazení při evidenci prezenčních výpůjček v NTK.
Zkušenosti se zaváděním RFID – PhDr. Šárka Kašpárková, Knihovna Kroměřížska
Kniha otevírá knihovnu – Ing. Miloslav Brada, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského
Ještě před stěhováním knihovny jsme byli nuceni řešit problém omezení přístupu nežádoucích osob do prostor knihovny. Vzhledem k několika předchozím incidentům a exponovanosti lokality nové budovy se úspěšné vyřešení stalo prioritou spolu s požadavkem na co nejmenší komplikace pro návštěvníky a čtenáře (včetně osob s omezenou pohyblivostí nebo matky s kočárky). Proto jsme navrhli nový přístupový systém na bázi čipů RFID / čárových kódů s přímým propojením na AKS. Téměř roční zkušenost s provozem a reakce čtenářů a návštěvníků knihovny nás přesvědčila o správnosti zvoleného řešení. Jako navazující projekt, po schválení památkovým ústavem, se nyní realizuje chráněný bibliobox, rovněž s vazbou na AKS, nenarušující vzhled budovy a odolný vůči vandalismu. O zkušenostech s realizací a provozem systému bychom se rádi podělili v našem příspěvku.
Poslední změna: 14.03.2019